jedna věta-konec světa

Někdo kdysi řekl,
že miluje a milovat nepřestane.
Co se mohlo stát že se té milované osoby někdo zřekl,
že její řeči jsou plané.
Co se mohlo stát,
snad nebrání se někdo lásce?
Někdo neví komu srdce dát,
a někdo si snad bude vybírat jako vládce?
Ta osoba,
seděla někomu na klíně.
Byla to jeho ozdoba,
on hladil ji,ale pouze líně.
Seděla a šeptala,
o lásce a něze.
Toho na kom seděla se ptala,
zda by chtěl svatbu v kostele a kněze.
Ona mu své city vylévá,
jak chce s ním být.
On se vodkou nalévá,
ona o něm nechce prý už jen snít.
Myslí že by sním byla na věky,
a chce mu být věrná.
On místo odpovědi vytáhl si cigarety,
to co potom řekl byla tečka černá.
Prý,ty jseš skvělá,
ale jenom do postele.
Nebreč mi tu holka,tak se to dnes dělá.
Nechci kněze ani svatbu v kostele.
Ona,kdysi mu na klíně sedící,
se zvedá pláče a utíká.
Utíká noční ulicí,
deštěm a tiše vzlyká.
vzlyká,
Čím si to zasloužila.
nedává pozor a červená barva bliká,
Brzdy kola neubrzdila.
Dívka teď v kaluži,
v kaluži krve.
Vzlyká ještě po muži,
vážně zamilovaná byla prve.
Kdysi rozpálené srdce,
když seděla na klíně.
Teď studené ruce,
kdyby ji nehladil tak líně.
Proč utíkala kvůli jedné větě,
proč takto to končit muselo?
Mohlo to děvče ještě chodit po světě.
Končí to tak,protože se autorovi zachtělo.?