Šedá

Jen šeď je všude kolem nás,
šedá je ulice, park a nad ním mrak,
blízká černé trápí mě zas,
ničí moji hlavu, srdce i zrak.
Šedou je hudba, jíž denně slyším,
i domy v centru města,
šedá nejde k lidem, sluší myším,
divný názor můj? Snad z jiného jsem těsta.
Šedá je má mysl,
když jsi daleko má krásko,
nic bez Tvých očí, radosti a lásky nemá smysl,
těším se až vrátíš se mi lásko,
šedá se v barvu Tvých rtů změní,
v modrou, jež v Tvých očích září,
v růžový nádech, co mají tvoje líčka..
Avšak zatím jen libé snění,
přání v mém teskném snáři,
se mnou tu jen smutku hříčka
a barva šedá...
A s tou se žítí nedá!
Vrať se ať barevný je zase svět,
ať bezbarvý růže nemá květ,
Ať mohu Ti svou lásku dát,
říci, že mám TĚ moc rád...