Myšlenky patří jemu

Chtěla jsem být navždy s ním
ale hned na začátku jsem udělala chybu
teď už to všechno vím
nezbylo mi než zavázat se slibu
že to bude jen tajemstvím

Hned ze začátku jsem mu vše řekla
bylo to poprvé co jsem se tahle zachovala
tolikrát jsem se ze zoufalosti nožem sekla
jen abych myšlenku na něj pochovala
v té rudé krvi, která ze mě tekla

Vzpomínky jsou nesmrtelné
A přitom člověk tak snadno zapomíná
ale nikdy ne to co je nepříjemné
to neutopí ani v lahvi vína
která maže stopy po všem jiném

Jak dlouho bude moje trápení ještě trvat?
proč zaútočil tak zrádně na srdce moje
chtěl mi ho snad z hrudi vyrvat?
před ním svlékla jsem se z celé své zbroje
a tak se mu povedlo myšlenky mi sebrat

Kéž by se tak nikdy nestalo...