Ukradená duše
Měl jsi na to vůbec právo?
vzít mi smysl života?
ani nevím jak se to stalo
najednou mne obklopila samota.
Víš jaké to je být tělo bez duše?
Ne, jak bys mohl, ty máš teď dvě
přesto se však chováš tak suše
zle a ledově.
Kdykoliv tě vidím
srdce se mi rozbuší
krvavé pak slzy roním
pochop, tělo chce být s duší
Vrať mi prosím z lásky radost
nechci věčně trpět
byla to má slepá bláhovost
že z mrtvého poupátka mohl by být někdy květ
Komentáře (0)