Tmavočerným světlem

S šátkem zavázaným přes oči.
S trnem zabodnutým v obočí.
Ve strachu z ostatních lidí.
S obavou, že tě někdo vidí.
Na rozervaném srdci,
v popraskaném hrnci,
na smutném olivovém listu,
o jednom muži, možná že i o stu,
do nenapsaných řádků,
těšit se na pohádku.
Na počmáraném papíře,
v černočerné díře,
se světle modrým nebem,
skříní vyložený eben.
Touhou rozpletené pavučiny,
na polorozkvetlé kapradiny,
já pořád budu s tebou.
Život dá se žít jen ve dvou.
Já u sebe tě teď chci,
Tak proč tu ještě nejsi?