Vyznání

Pověz mi prosím básničku;
že řasy cloní, na víčku;
paprskům světla,
jěž záhy z nebe skanou

Básničku obehranou

Z posekaných polí,
vyletěl konipásek
Žena zavře oči;
svlékne šaty;
rozepne pásek

Milého líbajíce,
pohledí do měsíce

Něco v ní zazní;
jak skřivánek tence,
když píská si,
na jednu notu

Myšlenky za zdí,
a srdce v plotu

Dlaně se rozechvěly

"Máme se rádi?"

Uprostřed spotů a hladových,
zkaženi plísní železných šrotů

Zrazeni blbstvím, rumem a pívem

Žít v čase jiném?