Trápení

Když mrak zakrývá mi tvář
a ty ze sne mé jméno nevoláš
srdce mé úzkost pociťuje
o lásce k tobě nepochybuje
má duše po lásce tvé dychtivě touží
nad hlavou pták neštěstí mi krouží
že milovat tě nepřestanu
ani k večeru ani k ránu
zmocnil se mě smutek a trápení
mé myšlenky už nespí v naději
i fantazie má mě opustila
dělat iluze jsem si přestala
ta nešťastná láska mě tak ubíjí
v temnou propast se vyvíjí
ovládá mě trápení
žiju už i bez snění
duši mi zraňuje tvá nevšímavost
štěstí mi už nevěnuje pozornost
zachvátila mě tmavá nicota
odsoudila krutá porota
na doživotní trest
... pociťovat bolest
strachem oči se mi schovávají
dveře od tvého srdce zamykají
už se nikdy neotevřou
tvá láska nebude mou
vím že je to tak
tak a nijak jinak...