Když se loučíš

Usínáš v mechu z mýdlových bublin
a sladkobol se ti dvoří
v různých podobách.

Vůně tvých vzlyků uzamčených do kostela
uvnitř tvého těla
se mi vysmívá,
šepotem větru
na dně nedopité číše
čarokrásných výšek
všude kolem nás.

A právě v tuto slabozrakou chvíli,
mi došly lásko síly
říct ti třeba že,...

Pak jedním dechem
roztříštíme slova díků,
čas se schová za nevinu
umlčených krás,
svým mečem přetne
pouta rozednění
a v nekonečném snění
vstoupí mezi nás.
Když se loučíš.

Když se loučíš.
...