O něžnosti

Byla krásná jako víla,
křehká, jemná a spanilá,
jako labuť sněhobílá
na jezeře, když tančila.
Smála se a skotačila,
když tak kolem zavířila,
blahem a štěstím zářila.
Pak tě náhle uviděla...
Jen tebe a sebe měla.
K tvým dlaním se přiblížila,
jak mlha se rozpustila...
vločka sněhu...
pro tě žila.