Prosebná

Podej mi ruku...
Proplujeme řekou, co do mého srdce ústí-
v deltu záhadnou.
Zadrž dech!
Skočíme tam spolu, snad říční proud nás pustí,
musíme jen doufat,
že nezmění se v řeku proradnou.

Podej mi ruku tvou...
S anděly bílými nebe proletíme-
světelnou rychlostí.
Připrav se!
Na večer se jim z obětí vytratíme,
a na obláčku,
oddáme se kouzlům milých zvrhlostí.

Tak dotni se mé ruky...
A sakra otevři tvé oči černé-
s tou jiskrou všemocnou.
Nevzdávej se!
Snad štěstí zůstane ti věrné,
půjdem spolu zase domů,
a tady necháme tu holku smutnou, nemocnou.