Není tu

Už mě nebaví ten koloběh života
dělá ze mně hluchého robota
jak nespravedlivý je osud můj
hází mi klacky jen a říká stůj

Jedna rána střídá stále druhou
nepřichází nic, co by bylo vzpruhou
dál táhne mě to do mrtvého bláta
už náhle nemá vůbec nic cenu zlata

Jsem sama jen se sebou jediná
marně svá křídla tiše rozpínám
není tu nikdo, kdo by ruku dal
řekl mi, pojď, život jde dál