Umírám?!

Nikdy jsem nepotkala nikoho,
jako jsi ty.
Roztrhl jsi mé srdce vejpůl,
já asi umírám.
Umírám jako laň v lese,
postřelena ctižádostivým lovcem.

Pohledem korálkových očí,
utápím se ve tvé zeleni.
Pozvedl jsi mé tělo,
jako by jen pírkem bylo.

Když jsem Tě spatřila poprvé,
nechtěla jsem uvěřit svým očím,
Vpíjela jsem se do Tebe...

Ten den byla bouře,
lámala všechny stromy, keře, v lese,
a tys mě vzal pod svá ochranná křídla.