Na lásku právo nemám

Je to už dlouhá doba,
při vzpomínkách srdce mi huší.
Vybavím si tvůj usměv, zas a znova
i Tvojí poskvrněnou duši.

Neřekls mi, že mě miluješ,
věděla jsem, že nejsem jedinou.
Slepě jsem tě milovala
a tys přesto chodil za jinou.

Veřejně si mě za ruku nevzal,
tajně si mě líbat chtěl,
choval si se, jak kdybys mě neznal,
před světem naši lásku si schovat chtěl.

Nikdy si mě nebránil,
nestál si při mě.
Slíbil si mi věčnou lásku,
sám si věděl,že to nejde.

Čas prý všechny rány hojí.
Čím víc času ubýhá, tím víc se bojím.
Třeba jednou poznám, co je to být milována.
Jednou se třeba dočkám.
Do té doby budu ještě mockrát oklamána.