Podej mi ruku a buďme přátelé

Podej mi ruku a buďme přátelé,
nekonečnost myšlenky sdílejme společně,
otevřme sobě svá srdce zavřelé,
netvařme se již tak netečně.

Pojď, má mysl truchlí bez tebe,
instinkty mé se vzpouzí,
vyletět bych chtěl do nebe,
prosím - dostaň mě z těch všech nouzí.

Moje milá sladká princezno,
bez tebe by byl chudší svět,
proto tě prosím - pověs to,
co by mi jiný mohl závidět.

Proplést naše tesknoucí ruce,
není přece slepý krok zpět,
pojď, já už nevím jak ukonejšit tě přece,
než sebere mi tě hořká smrt.