Historie se opakuje...

...a historie se opakuje...

Do tmy dechem svým vytesám Tvou tvář.

Chladnou a přece tolik vřelou.

Vím, sama jsem dobrý lhář.

Ve své moci máš mě celou...

 

...a bolest se vrací...

Z dálky, jež nás dělí.

Z času, co neúprosně letí.

Na kusy rozstříštění, přesto celí.

a na světě přibývá dětí....

 

...našich dětí...ne však společných...

Dotýkám se slov...

...vím,nebezpečných...

Chci se dotknout Tebe...

Ještě jednou cítit tep Tvého srdce v dlaní své...

 

Cítit Tvé konečky prstů na své tváři

A šepotem ucho laskat do zbláznění...

Při té myšlence oči mi září

Já vím...reálné to není...

 

A život dostal jiný spád...

Jiný, než jaký jsem si přála.

Máš mě lásko vážně rád?

Vzdal ses mě Ty? Nebo já se tě vzdala?

 

Chybíš mi.

Miluji Tě.