Ty oči bez zloby a nenávisti

Ty oči bez zloby a nenávisti.

Poklonu jim složiti bych chtěl,
vždyť jak měsíc září.
Tolik krásy na tomhle světě je,
ale nic není tak úžasné.
Ony, ty dvě luny jsou tak překrásné.
Ale přece i slunce v nich je,
spalující touha mě omamuje.
Bojím se jim to říci,
proto pouhá slova píši.
Jak pro mě drahá jsou,
že ve mně navždy zůstanou.
Však mým sokem je strach,
ten nejhorší soupeř….co je v nás.
Proto jen tiše miluji…..