Střepy

Zbyla mi jen prázdná slova
Chladný dotek, co stírá slzy
Doufala jsem, ale nebyla ta pravá
Bylo pozdě, nebo možná brzy

V lesku zrcadel jsem schovaná
Nikým a všemi poznaná

Sbírám střepy na podlaze
Prý že nosí štěstí
Za pár okamžiků platím draze
Osamělá stojím v dešti

Zůstala jsem v prázdnu
Které tísní víc než dav
Do očí ti řekla "Já to zvládnu"
A opakovala to tisíckrát

Snad časem uvěřím i já
V život, jenž je bez pravidel
Jen osud budoucnost snad zná
I když tváří se jako by nevěděl

V lesku zrcadel jsem schovaná
Nikým a všemi poznána