Promin

Nemůžu už dále lehce psát,
Nemůžu v klidu spát,
Nemůžu totiž milovat,
Musím toho litovat.

Jsi krásná,skvělá,užasná,
Máš vše co jsem vždy hledal,
Ale nemůžeš být má láska,
A asi jsem tě tím zklamal....

Ano,říkal jsem ti že tě miluju,
To protože jsem tě chtěl,ale je to lež,
Teď sám na sebe žaluju,
Až ti to povím,řekneš mi „táhni,tak už běž“

Nezasloužím se tě,
A nevím jak ti to mám vysvětlit,
Sedím sám ve tmavým bytě,
A nechci se nechat do kouzla lásky zasvětit.

Nechci být Tebou milován,
Je to pro mě strašně velká zodpovědnost,
I když je krásné být Tebou objímán,
A tohle je pro Tebe na tomhle světě další „spravedlnost“.

Tohle je konec,už to tak je,
Promiň,nechtěl jsem ti ublížit,
Ale ted už je pozdě,když tvé srdce je mé,
Ale já nedokážu si toho vážit...