Hvězda za oknem

Hvězda za oknem

 

Za oknem hvězda vídá

zavřené oči mé,

zdalipak tě také hlídá,

přináší sny nevinné.

Až spadne, chci si přát,

Tvou dlaň v mé dlani,

Tvou moc ji zahřívat,

a sladký polibek na ní.

Až spadne, co si přát vím,

Tvou maličkost vedle mě,

že co jest to jen nesním

a Tvou čistou lásku ke mně.

Je štěstí cítit radost

po každém Tvém pohledu,

když mám Tvou přítomnost

a Tvé polibky jak z medu.

 

Za oknem hvězda září,

je půlnoc mladá čistá,

snad bude s námi do stáří,

ať jako já je si jistá.

Dělí nás mnoho údolí,

ale cestu najdeme k sobě,

pak každé čekání přebolí

a já znovu vrhnu se k Tobě.

Jsi světýlko v mém životě,

jako ta hvězda v noci,

jsi prapor vlající na hrotě,

jež svolává vojsko k pomoci.

Má lásko, kde Tě mám,

když sama tady ležím,

sama smutně usínám,

ve snech k Tobě běžím.

Kde dlíš, když ne u mě,

kam svou hlavu skládáš,

už navždy zůstaň při mně,

tam kde své sny vídáš.

Zůstaň při mně napořád,

sdílej život se mnou,

spolu už nemusíme se bát,

že se neprodereme tmou.

Buď má opora a můj štít,

má skála, která věčná je,

a já dám Ti, co budeš chtít,

štěstí, při kterém srdce taje.

Chci Tě mít a být Tvá,

jako Brouček a Beruška,

v pohádce, co věčně trvá,

stačí jen lásky troška.

A když ji bude víc,

budeme společně chtít,

všechno a přitom nic,

jeden druhého vzájemně mít.

 

Za oknem hvězda sleduje,

jak si dva mladí šeptají,

chlapec se sladce usměje

a ona pozná, jak moc se milují.