Srdce z kovu

Ty pohlédneš mi do očí
jak srna skáču úbočím
já skáču - lehce zmámená
Tvou slepou láskou raněná
Vyhýbám se Tvým pohledům
do očí mých hlubokých
ač v srdci mém není led
jen chladná bolest, zmrzlý sníh
Sníh může roztát ve chvíli,
led v srdci je již navždy,
Tak nech ten sníh roztát, prosím,
a raději mi zalži...
Já vím že to tak necítíš
jsme jiní Ty a já
Ty slovy mi ublížíš -
i když říkáš že máš rád...
Tvé dlaně svírám opatrně
se smíšenými pocity
však mou láskou - přese všechno -
stále ještě jsi jen Ty

Jsi má bolest jsi můj žal
Jsi má láska i lásky kal
zůstáváš a neodcházíš
navěky mě získáváš
přikoveš mě za pevnou mříž
srdce své však schováváš

ptám se proč a ptám se, lásko,
ptám se stále znovu,
proč mi dáváš najevo
že srdce Tvé je z kovu?