Přece

Už je to zlaté na bílém,
a víc než rok už taky.
Přece se stýská, zmizel sen.
Mé zlato vzaly straky.

Možná, že by bodl sekt,
nebo snad kapka jedu.
Rovnou si hrobku vystavět,
pro srdce rakev z ledu.

Jsem moc rád, že se mají rádi,
jen chtěl bych se mít taky rád.
Že mohli jsme být kamarádi…

Nemá smyslu křísit ptáče,
co z pod křídla stromu vypadlo.
Však mít tu moc jej v pádu chytit,
já dal bych vše, kdyby to šlo.

Vím, že sázky jdou dnes výše,
nejsem tu, abych rozuměl.
Minulé už kape z číše,
a přece nedá mi, abych zapomněl.