Jiskry moře III díl

Dál jsem sledovala klidné moře, jak se vlní a dělává své vlastní tony. Povzdychla jsem si, nakonec to dopadlo nečekaně a docela ujetě, jelikož kluk, který na mě udělal dojem se urazil, i když jsem to nevinně zapůsobila já.

S dalším hlubokým nádechem jsem zabouchla za sebou dveře a vrátila se před místní diskotéku, do altánku kde na mě čekala kamarádka Inka. Když jsem se rozhlédla po místě, kde byl Tomáš, neseděl tam. Ani jeho kamarádi. Na jednu stranu jsem byla z toho zklamaná, na druhou stranu se mi ulevilo.

Pak jsem přejela očima po lidech, až jsem pozastavila, jelikož zrovna u Inky seděl nějaký černoch. Povídali si a myslím, že se celkem bavila. Kdybych tam přišla, pokazila bych jí flirt. Ale to už se na mě otočila a mávla mi, ať jdu k nim.

Zatvářila jsem se poněkud nešťastně a přistoupila ke stolu. Pozdravila anglicky sedícího mladého a docela mohu potvrdit, že roztomile pěkného černocha. A vysvětlila jsem Ince, že jsem dneska snědla něco špatného, že se vrátím do pokoje a lehnu si. Ať tu s ním zůstane a kdyby cokoliv, tak ať mi ihned zavolá a ozývá se každou hodinu, že žije. I když jsem měla strach jí tam opustit, šla jsem. Ujistila mě, že to splní a její úsměv mě přesvědčil.

 

Po cestě do hotelu se mi zachtělo jít k moři. Vždycky jsem si představovala jak budu stát sama na pláži, vlny se mi bude dostávat až ke kotníkům a ochlazovat mi v přijemném teple. Zrovna jsem měla příležitost splnit si to.

Dostala jsem do písčité pláže, kde bylo pár lidí, který se procházeli. Spíše to byli starší i mladší páry, občas s dětmi. Pozorovala jsem zrovna jednu rodinu, která byla tříčlená. Otec dítěte držel svou choť pevně kolem ramen, dítě běželo před nimi s radostí hnalo racky vpřed ať vzlétnou do nebe. Pak to chtělo nabrat do moře, ale to otec zakřičel a dítě umlčelo, vrátilo se ke své mámě, chytilo jí za ruku a usmálo se dětsky, zářivě a pak znova další radost. Jeho matka se sklonila, políbila ho do vlasů a pohladila. Pobídla ho, ať běží klidně dál.

Ale to už jsem raději odtrhla zamyšleně do výhledu, který mi byl dopřán při večerním moři, který se leskl od svitu měsíce. Bylo to něco okouzlujícího, slovy nelze snad popsat. Jak krásně jsem se cítila, sice jsem tam stála sama a nikdo už kolem mě neprocházel, což způsobilo tichost a klid. Nejraději bych roztáhla ruce a vyletěla jako pták do vzduchu, ucítila bych tu volnost, co oni mají.

I když sama uvnitř mi bylo smutno, že tu jsem sama. A ne s přizněnou duší, vzpomněla jsem si vzápětí na všechny svoje lásky. Na to, jak jsem byla naposledy zamilovaná a jak šíleně to bolelo. Takovou trznivou bolest jsem nosila na bedrech. Ale něco mě naznačovalo, nejspíše intuice, že už sama nebudu. Měla jsem pravdu, když jsem se ohlédla za sebou. Uviděla jsem jeho. Tomáš, jak držel za ruku tu blondýnu, sám se díval do země a poslouchal její povídání. Ani se tomu neusmíval, za to ona měla úsměv od ucha k uchu. Polkla jsem, když jsem je viděla pospolu, něco mě v tom rozhazovalo. Bylo to zvláštní pocit, který ve mě vřel.

Ten okamžik, když jsem ho znovu sjížděla, obrátil na mě své oči, setkali jsme se překvapenými pohledy. Ale tentokrát uhnul on rychle a přidal do kroku. Tak jsem tedy sklopila oči na své mokré nohy a rozešla se od místa, kde jsem stála po celou tu dobu. Plížila jsem se dál v noci po pláži, sice to ve mě vzbuzovalo obavy, že mě někdo přepadne, ale procházka mi dělala lépe, než být zavřená v pokoji. Nechtělo se mi spát, ani mi nebylo špatně, byla to jen výmluva jak od nich odejít.

V kapse mi zabzučel tiše mobil, vylovila jsem ho a podívala se na smsku od Inky, že je v pohodě. Usmála jsem se spokojeně, a doufala že je to ona. Ale její smajlík a vykříčníky, mě trochu uspokojili, že by to měla být ona.

Ale se svými zahleděním do mobilu, jsem narazila do tvrdého těla před sebe. Ihned se na mě otočil nějaký kluk s hnědými oči. Měl na sobě natělník a kraťasy. Jeho svaly byli natolik vidět i v té tmě, že mě málem spadla puse dolů.

,, Sorry. " Jediný první slovo, co ve mě vypadlo.

Prohlédl si mě od hlavy až k patě. A pak zase nahoru, pak se na mě hřejivě usmál.

,, Ty jsi ta z našeho autobusu! " Vypálil na mě.

Zamrkala jsem zmateně a pak jsem se na to pousmála, že je to další čech na této dovolené a znovu nějaký krasoň.

,,Seděl jsem za vámi, za tebou a tvou blonďatou kamarádkou .. asi o pět řad dál. " Vysvětlil mi a ihned nabídl svou ruku k seznámení, přijala jsem jí odtažitě.

,, Matěj." Řekl své jméno s dalším pěkným úsměvem.

,, Lenka." Představila jsem se mu také jménem a tupě jsem přemýšlela, co říci dál.

,, Proč jsi takhle sama na pláži?" Nepouštěl ze mě oči při otázce.

,, Projít se, nebylo mi nejlépe. " Skoro popravdě se přiznám a sleduju jeho pohyby, aby mi nepovalil do písku a nechtěl mě znásilnit, ale myslím, že to nehrozí.

,, A už je ti lépe?" Jeho starost se mi trochu přišla vlezlá, ale koneckoncům i všímavá.

,, Ano, už je to lepší." Přikývla jsem. ,, A co ty? Co ty tady děláš tak sám? " Nakonec jsem zvolila stejnou otázku jak on. Možná jsem byla i malinko zvědavá.

,, Volal jsem našim, kamarádi čekají na mě u stánku se zmrzlinou. " Odmlčel krátce. " Připojíš se? " Zeptal se a tázavě se na mě podíval.

,, Já tě neznám a ne vůbec tvé kamarády... " Zkusila jsem se přitrapně usmát na něho, i když to ze mě moc nelezlo.

,, No a? Se seznámíš s novými lidma. " Mávl nad tím rukou, chytil mě kolem ramena a vedl mě od místa, kde jsme se srazili, aniž bych mohla zaprotestovat či odmítnout, ale pokrčila jsem rameny, má docela pravdu, alespoň se nebudu cítit tak sama a navíc nový lidi potkávám celkem ráda.

 

První co jsem spatřila byla brunetka se svým klukem, blonďákem. Jak se drželi a lízali zmrzlinu, oba se hlasitě smáli když si dělali naschvály. Pak jsem spatřila blondýnu, ze zadu, jelikož platila. Jako moje neštěstí, byl vedle Tomáš. Čekala jsem to, že bude k nim patřit.

,, Co si to vedeš za kočku? " Optal se ten kluk, který provokoval svou holku, která se na mě podívala se a vřele se usmála.

,, To je moje nová kamarádka Lenka. " Řekl hlasitě, aby ho uslyšel i Tomáš, který při tom jméně okamžitě podíval na mě. Aniž bych se k němu podívala já, vypanila jsem se z Matějovo objetí a dala jednu ruku do kapsy, kde jsem stiskla pevně mobil, abych se mu nerozpadla.

,, Já jsem Markéta." Podala mi ruku ta bruneta a stále se usmívala.

,, Lenka, jak už jsi slyšela. " Kývla jsem a potřásala jsem si s její křehkou rukou, potom i s klukem, který mě oslovil jako kočka. Jmenoval se Lukáš a také mi představili Simonu a nečekaně Tomáše. Dělala jsem, že ho neznám. Že vůbec nebyl v mém pokoji, že mi nezachránil, že jseem s ním neměla oční kontakt.

Káravě mi přejížděl, nenápadnost byla asi jeho silná stránka, nikdo si ničeho zvláštního nevšiml.Ani Matěj, který se držel u mě, když jsme začali rozebírat, odkud jsem.

,, Z Plzně." řekla jsem narovinu.

,, My jsme z Prahy." odpověděl za všechny Lukáš, který chytil Markétu kolem boků a přitáhl k sobě.

,, Jsi tu sama? " Zeptala se Simona náhle, která v davu moc nemluvila, spíše se nafoukaně zdvihala hlavu. Měla na sobě minisukni, tílko a žabky. Na můj vkus to moc nesedělo. S mými večerními šaty.

,, Ne, s kamarádkou. " Rozšiřili se mi koutky o něco více.

,, Jako jen vy dvě? " Udivil se Matěj.

,, Jako jen my dvě." Ujistila jsem ho o jeho pravdě. Všichni se tomu začali docela podivně udivovat, neřešila jsem jejich výrazy. Pohled do strany mě zachraňoval před pohledami.

,, Jdeš s námi tancovat?" Vložil se do rozhovoru pak i Tomáš, který skoro nepodíval na nikoho jiného ,než na mě. Překonala jsem se mu opětovat pohled.

,, Ne." Zavrtila jsem hlavou.

,, Proč ne? Nerada tancuješ? " Markéta zamrkala nechápavě nad mou odpovědí.,, Taková pěkná holka! " Zdůraznila.

,, Tancuju ráda, ale zrovna na to nemám náladu. Asi bych měla jít do postele. "