Stýská se mi po tobě

Kde jenom jsi? Jsi pryč nebo vedle mě?
Já jenom vím, že láska, kterou chováš, ta je ode mě.

Je to hodně dávno, možná roky, co já vím,
z kluka kleslého skoro na dno, já se probouzím.

Potkal jsem te lásko má, jen tak na nástupišti stát,
udělal jsem co se dá, abych se k tobě mohl dát.

Roky plynuly, dny se míjely,
ale naše lásky, ty čarovné krásky,
jen ty přežily.

Ale pak se to stalo, jenom shluk věcí,
byl tu pro tebe jiný, s novou láskou přeci.

Kolikrát se mi sen zdál, o tobě a vlastně o nás,
kolikrát jsem miloval, jen tebe a tvůj hlas.

Dny se mění, slova plynou,
na mou lásku zapomenou.

Na lásku plnou citu, kterou věnoval jsem tobě,
která nikdy nepohasne, ani v nejtemnějším hrobě.

Vidím tebe, něžnou, milou, jako letní den,
vidím nás a slzy kanou na prochladlou zem.

Když já nevím co si počít, tvář tvá, ta mi chybí,
kdysi dávno řekla jsi mi, co se ti na mě líbí.

Prý jsem hodný, milý, tvůj, ale to tak není,
jsem jen obyčejnej kluk a to se už necení.

Jsem tu jenom pro tebe, ať se stane cokoli,
já pořád koukám do nebe, jen ať srdce nebolí.

Miluji tě tak, jak jen lidské srdce může,
jenom tobě nosil bych ty nejkrásnější růže.

Už nevím co si počít, stýská se mi moc,
můj život není nic, je jen temná noc ...