City...

Tma a šero, po světle ani památka,
tiše tu zkomírá lásky zahrádka.
Tam v dáli se záblesk světla zjevil,
Amor mé srdce najednou střelil.
Krev teče, city se rodí,
v lásce nešťastné tiše se brodí.
Narodila ses, byla jsi anděl,
osud a život zle zbavil tě křídel.
Křídla svá hledáš, chtěla byses vznést,
tajně doufám, že květ lásky bude kvést.
Zlati, já půjčím ti křídla svá,
chci slyšet jednou slova lásky tvá.
Ten svět nám krutě karty míchá,
přesto sdrce ztrápené intenzivně dýchá.
Hvězda, co k zemi padala,
něco o nás tajně říkala.
Štěstí a lásku oběma přála,
jednou ti řeknu: "Dík, že jsi nás hřála."