Na pokraji sil

Šedivé dny teď dokola míváš,
probdělé noci denně zažíváš...

Smutně tu sedíš jen prosím neplakej,
bolí to, vím život je divokej.
Svět se s tebou točí
a slzy se ti linou z očí.

Nechápeš co se stalo jak ti mohl tak ublížit,
nechceš se k němu ani na krok přiblížit...
Vždyť jeho přítomnost tě ubíjí
a jeho lhostejnost tě zabíjí...

Na pokraji sil přesto píšeš tyto řádky
a naposledy prosíš "vrať se mi zpátky"