Nedokážu zapomenout

Smutek srdce jako lev trhá,
Láska prý nebolí a není cit,
Hloupí je ten, kdo těmito slovi mrhá,
Mě zabolí jakmile pomyslím že nemůžu tě mít.

Snažím se ty myšlenky zatratit,
Když zapomenu tak je to jen chvíle,
Pak se musím k nim zas vrátit,
Ale bezedná propast mě dělí od cíle.

Točím se v kruhu,
Tělo mé jde cestou dál,
To mi bylo k duhu,
Však srdce a hlavy na místě jsem zanechal.

Pomalu tluče, čím dál míň,
Myšlenky přec dál kupí se víc,
Tlukot se rozléhá a mizí v temnou síň,
Stále víc myšlenek mám jak hledím na měsíc.

Já od tebe oprostit se nedokážu,
V davu vidím tebe a tvou zář,
Poté se zas jako hlupák prokážu,
Ale jediné co stále vidím je tvá tvář.