Vzpomínky
Nedokáži pochopit,
jak rychle plyne čas.
I přes tu douhou dobu,
stále slyším tvůj hlas.
Stejně jako slunce zář,
vidím před sebou tvou tvář.
Mé srdce máš stále ve své moci,
prosím věřmi nejsem lhář.
Každý den si přeji bát s tebou,
v noci léhat po tvém boku.
I když nemám slov,
myšlenky na tebe vedou mou ruku,
postupně tvořím báseň a tuto sloku.
Komentáře (0)