dost....hořký kafe

prsa bílé hulubice
vášnivě přitisknutá na tvé rudé líce
a snažící se zadusit ten pach...
tu hnilobnou nádheru slov Láska a miluji tě
jak loterijní sázka-jež pohřbí tvé tělo do odpadků...

a v oprýskaném malém bytě kde po stěnách plazí se
grafitová nádhera citů... z plakátů
některých s Marylin ajiné s tím Mansonem

každý to vidíme jinak...
to že ty jsi uvězněná někde mezi posttraumatickou realitou
a libuješ si ve vlastní zvrácené sexuální netečnosti ještě neznamená
-že budu stejná

tak už se probu´d ty jedna děvko-živote!
vzpamatuj se a roztáhni svá křídla
pravda trochu zčernalá a ohořelá,
ale co se dá dělat
to ty sis psala po stěnách ty stovky slov aniž bys věděla co vlastně znamenají