Ve snech se těším

Vítr si tiše pohrává v korunách stromů,
těším se na tebe, na nás, domů,
těším se až spočinu v náruči tvé,
všechny chvíle bez tebe byly fakt zlé.
Sedím tu zkroušeně, vidím tě ve snách,
těším se až se plně oddám nám v milostných hrách.
Ztrácím se ve tmě a v myšlenkách na nás,
ať uběhne rychle ten mizerný čas.
Těším se na splynutí rtů tvých a mých,
objímat, líbat tě, tulit se chtěl bych.
Chtěl bych tvou náruč cítit tak moc,
těším se tolik na další noc.
Chci ležet znovu, tvou hlavu na hrudi mít,
za tvoji lásku bezhlavě se bít,
držet tvou dlaň, svírat ji pevně,
líbať tě dlouze, jemně a něžně.
Ve snech to vidím živě docela,
možná bys nikdy to takhle nechtěla.
Doufám a věřím, že sny se jednou splní,
že nebudu usínát sám na tom zlém trní.
Snad lásku tvou jednou naplno pocítím,
budeme přáteli, slibuji, prozatím.
Lásku v sobě tiše jen dusím,
skrze ty verše ji ven pustit musím.
Děkuji za tebe, za nás a sny,
doufat v nás budu noci i dny...