Most

příběhy, jenž se slučují s realitou,
hrdinové či prach obyčejní lidé,
mají city a krvavé slzy,
v hlubinách svých tmavohnědých očí,
na břehu řeky z tvých černých vlasů,
daleko...na jiném břehu,
přemýšlel jsem, zda skočit mám,
a políbit ústa všech mých snů...

černá clona havraních křídel,
mé prokletí, věčná nejistota,
nemám klíč, kterým otevřel bych tvé rty,
smutné slzy...plné nerozhodnosti,
hasta la vista, možná nenajdu slov,
na zlobu vlastního mlčení,
přijdou jiní...jiní, a vezmou mi tě,
oči pro pláč, páč já miluji tě,

Je t´aime

ma chere, daleko...na jiném břehu,

Je t´aime

ma chere, stála jsi na proti...ale daleko

stavět most nedokážu z obou stran,
ruce k dílu, ať k sobě přejít můžem,
mlha nad řekou je jen výpar lásky,
ruce k dílu, ať k sobě přejít můžem,

na břehu řeky z tvých černých vlasů,
daleko...na jiném břehu,
přemýšlel jsem, zda skočit mám,
a políbit ústa všech mých snů...

Je t´aime

ma chere, daleko...na jiném břehu,

Je t´aime

ma chere, stála jsi na proti...ale daleko
stála jsi na proti...ale daleko

jak lásku dokázat ti ještě mám?
to je můj živel, slovo moc neovládám,
i když často moc rád chcu,

Je t´aime

ma chere, daleko...na jiném břehu,

Je t´aime

ma chere, stála jsi na proti...ale daleko

Je t´aime

ma chere, daleko...na jiném břehu,

Je t´aime

ma chere, stála jsi na proti...ale daleko

Je t´aime

ma chere, daleko...na jiném břehu,

Je t´aime

ma chere, stála jsi na proti...ale daleko

dost!...chci jen říct, že tě miluji,
nic víc nic míň....tu řeku překročím,
stav!...ať se podíváme do očí,
mám tě rád, a proto tu řeku překročím,
chci políbit ústa všech mých snů,
které však stojí daleko na druhém břehu,
Should I say the truth or still lie?
já jen vím, že tě miluju