PŘEMÝŠLÍM TAK NEZAPOMEN

sedím v tramvaji
dívám se na hvězdy, které ne a ne zmizet
tak přemýšlím
říkáš si nad čím
myslím jen na to, jak uspět
kde všude ůspěchy sklízet

vedle mne sedí lidi
někteří co dělat ani nevědi

život tady utíká rychleji
přmýšlím
jestli je to tím že jedu po kolejích

špatného života už mám dost
chci tady být
chci tady žít jen pro radost

Věříš mi?
že svět je jako já nevinný?
chyba
já nejsem nevinná
jsem pouze tvoje
jsem jediná

jo abych nezapomněla
miluju tě

stojí přede mnou židle
ptáš se proč
na koho to malé místo zbyde
pro jedno malé dítě
které když přijdeš uvidí tě

miláčku jdu spát
jen díky snům o tobě si nechám lhát
ale nezapomeň, že tě miluju