Vyznání

Jsou dny, kdy svoje slova plním jedem
a potřebuju prskat.
- v očích máš jiskru a usmíváš se.

Nevadí ti, že spíme ve třech,
já, ty a pes uprostřed.
Ten, co žárlí na všechny
a Tebe zbožňuje.:)

Jako já, když mě balíš po krk do deky,
abych nezmrzla.
Se smíchem kroutíš hlavou nad tím,
kolik nohou je pod dekou.
To totiž opatrně přehazuješ ruku přese mě
a něžně mě k sobě tiskneš.
Pokládáš svoje měkké a hebké rty na moje
a mumláš mi do pusy.

Zbožňuju.

Chci zachytit ten moment,
kdy se nade mnou pneš,
a dokola si ho přehrávat za zavřenými víčky.
Líbí se mi, když ti dlaněmi překrývám lopatky
a můžu se tiše chichotat do tvého ramene.

Jsme si blíž než kdykoliv jindy
a stejně tak jsi daleko.
Nechci po tobě víc,
než jsi mi schopen dát
a přesto chci, abys chtěl
Co?
Tak třeba znovu začít mít rád…