Sen se táhne jako nitka

Sen se táhne jak nitka
propnutá mezi dálkou
strašně vzdálenou

Touha nebyla nikdy tak spalující
jako suché listí hořící
cítíš to ve vzduchu, ten žář?
Nevím, netuším, kde se tu vzal
Něco odporného tu krouží

Možná jen v mojí hlavě se souží
Jako díra černá, temná
Která je přesto tak krásně jemná
a mne láká do svých náručí

Ale jen sen, co se táhne jako nitka
propnutá mezi dálkou
pomůže mi nahlédnout do svého nitra
a já už vím, že láska není válkou