Oříšky vzpomínek

Veverko malá stracená,
pro koho dnes vlaje vlas?
komu oči jsi věnovala,
oči ty plné živých krás.

Pro koho úsměv hřejivý,
září teď dnem i nocí?
A komu hlas tvůj zvonivý,
hraje sonáty v srci?

Kdo ti dnes snáší světlo z hvězd,
v srdci tvůj obraz nosí,
kdo ukázal ti krásy cest,
a touhu temných nocí?

Kdo dechem svým osvěží,
a polibky zalije ústa,
kdo půjčí ti kabát?
Když nasněží,
kdo prsty do tvých vrůstá?

Kdo jsou ti snílci nespaví,
jež bdí pod víčky svých cest,
mládenci malí hloubaví,
jímž závoj tvůj,
srdce směl splést?