Prameny

Prameny…

Řeky ty mají pramen v nás,
šum stromů z břehů
a strmý sráz
i listy plné
slov i básní
a ptačí píseň
- kdo si zasní?
Jako by nikdo nebyl sám.

A já teď - Tebe v mysli mám
v krajině pusté,
kde vítr kvílí,
kde - stojí jabloň,
zpola mrtvý kmen,

Větve jak paže dívky - k zemi svěšené,
z mysli mé vytáhnou
- zas tisíc krásných jmen,

Až stane se zázrak probuzení
a zrodí se život,
tam kde není.
Tak stůj jen chvíli,
můj posle lásky
- koníčku bílý…