Ta v černém

…..Ta v černém

Moje mysl se nekonečně toulá
na cestičkách kudy mě vede
ta které ráda hřeje - je pouhá
a nic, neříká,
jen tehdy,
když jemně zavzlyká,
že je sama…
Své slzy polyká
- celá v černém.

Je zdrcená
ta hvězda, známá
snad milovaná,
ale je tak sama.
Své slzy polyká…

Proč se mnou se potýká
ten odraz nebe?
Když se mě dotýká,
snad věří v sebe
a celá v černém
- mi stále uniká…

......

…ta co Ti uniká,
ta snad hvězdou není,
ač jako ony
- po vlastních cestách kráčí,
však zář Novy - nebeské,
sotva kdy slzy smáčí,
ty jenom lidské jsou,
stejně jako snění...