Anotace: Tak jsem zase zkusila sonet... nevím, jestli se to rozuzlí nebo zamotá, to nechť posoudí velectěná porota :)
Lesklá hladina odráží jen vnější schránku-
zasněný úsměv, pobledlé tváře
oči, co zoufale se brání spánku
a ošuntělé zbytky svatozáře.
Šíp vězí v ráně,
slepec prý střílet neumí -
zhnisala napadená tkáně
nemocí, jíž on jen rozumí.
Smích který naříká mi do ticha,
slídivé oči hvězd a lamp na ulicích
a měsíc, který žije ale nedýchá
to vše za jemného doprovodu bicích...
Hrajeme si na pravdu, jak děti, co myslí si že je nikdo cizí nevidí
daleko od lásky, měsíce a knih - a hlavně, daleko od lidí.
Jo mě se to také moc líbí, jenže já tomu narozdíl od Vás nerozumím.
:-DDD
02.08.2012 08:49:49 | Dračičák
nikdy bych neřekl,že je ti třináct, píšeš moc dobře a když ti to pochválí předsedkyně velectěné poroty, velectěná básnířka hanele, tak to platí:-).Moc hezký
15.03.2012 15:46:38 | kočkopes
tak, za odvahu se pustit do sonetu a ne jen tak říkankovat
za povedené rýmy i za myšlenku - chválím chválím a chválím
jen ty poslední dva verše jsou moc dlouhé ale celek je výborný
15.03.2012 15:38:48 | hanele m.