Vzpomeň si

VZPOMEŇ SI

Vzpomeň si na mé doteky – hladila jsem tě po tváři,
mé srdce vysílalo skrze konečky prstů citů záři.

Vzpomeň si na mé polibky – vždyť jen tobě patřily mé rty,
chvíle po tvém boku byly pro mě těmi nejkrásnějšími sny.

Vzpomeň si jakým způsobem jsem se na tebe dívala,
musel jsi v očích mých vyčíst víc než ústa kdy říkala.

Ten pohled už pak jiný neviděl,
neboť ty z mého srdce nikdy jsi nezmizel.

Každý večer, když jdu spát,
myslím na to jak řekl jsi : ,,Mám Tě rád“

Uzamknul ses v mém srdci – vzal sis klíč,
kéž bys mi ho dokázal vrátit – poslala bych tě pryč.

Jediné po čem jsem kdy toužila,
bylo, abych tě znovu spatřila.

Práhnu po tom usínat v tvém náruči,
ona představa jednou mě umučí.

Snažila jsem se zbavit toho co cítím k tobě,
avšak asi bude to se mnou odpočívat i v hrobě.

Vše je pro mě stále živé – jako bychom se viděli včera,
tvůj úsměv, polibky - pohltily mě zcela.

Nenech mě odejít ze svých vzpomínek,
pro mě jsou stále jako v otevřené ráně soli kamínek.