Jak tmavne noc

Večer dýmá z lesů,
pokosené otavy třeští vůněmi.
Pokládám tě do lučního lůžka,
hvězdy začínají zvědavě svítit,
a noc si nalévá temno.

Chvěješ se v tónech večerních ptačích zpěváků,
dlaněmi hledáš mé,
v očích rodí se nový vesmír
a z řeky stoupá ticho plynoucích vln.

Hladím ti tělo vykované v kovárně lásky,
ňadra ti oblévá klesající touha,
tvá ústa hledají mé, nebeskému králi se orosily oči,
a půlnoc,
upíjí z našeho času.