Poslední sbohem

Poslední sbohem

 

Poslední sbohem světu dávám,

I krutému nemilosrdnému osudu,

Mám-li skočit, stále váhám,

Dlouho však rozmýšlet se nebudu.

 

Most je pevný, ten, na kterém stojím,

Řeka klidná pode mnou,

Trochu se však pádu bojím,

Nebe modré nade mnou.

 

Jenom krůček k smrti mám,

Jenom krok a spadnu,

Proč odešel jsi pryč a sám,

Nechal jsi mně klesnout ke dnu.

 

V hlavě slyším tvoje slova,

„Miluji tě“

Toužím je zas slyšet znova,

Vždyť teď nosím tvoje dítě.

 

Odešel jsi rychlým krokem,

Když jsem ti to řekla,

Možná zachráním se tímhle skokem,

Opustil jsi mě a já se lekla.

 

Sama bez tebe teď nemám cenu,

Žít bez tvé lásky nemohu,

Nechceš mě jako svou ženu,

Ke skoku sbírám odvahu.

 

Myslela jsem, že mě miluješ,

Však v slzách samotnou jsi mě nechal,

Možná svých slov nyní lituješ,

Když rychle jsi pryč spěchal.

 

A když jsem vykročila vpřed,

S úmyslem spatřit na konci tunelu zář,

Něčí ruka mě strhla za paži zpět,

Já poznala tvoji líbeznou tvář.

 

Omluvil ses za svůj unáhlený šok,

Ozvalo se tvoje, „Miluji tě“

Už nechci učinit ten poslední krok,

Budeme žít spolu,

Já, ty a naše dítě.