Michelle

Pod světélkem měsíce,
já tu sloky píšu.
V hlavě mám slov tisíce,
žel myslím jen na Míšu.

Dávno žal ode mne zmizel,
dávno už to je za mnou,
ale přece cítím svízel.
Hlavou vzpomínky mi jdou.

Na to jak tu se mnou byla,
na ten její trhlý smích.
Aspoň že vzpomínka zbyla
a ten smích v ní neutich

Jediný, co můžu dělat,
všechno si zas vyčítat.
Myslím, že by to nechtěla,
s tím bych mohl počítat

V dobrém jsme se nerozešli,
ví to ona, vím to já.
Myslel jsem, že krize přešly,
že už vše odeznívá.

Teď tu sedím, slzy roním,
co si tady nalhávám.
Pořád bych dal všechno pro ní,

ale radši zticha zůstávám...