Chybíš mi

CHYBÍŠ MI

Cítím Tvé polibky na svých rtech,
jak krásně mi bylo v těchto dnech.

Tvůj dotek, objetí,
prožívala jsem štěstí, dojetí.

Pouhý pohled do očí,
celý svět se protočí.

Chybíš mi víc a víc,
v srdci mám prázdnotu jinak nic.

Jiná Ti teď zahřívá postel
a mě zbyl jen celibát – kostel.

Chybíš mi ve dne v noci,
stále máš mě ve své moci.

Ještě jeden polibek, jediný dotek rtů,
dala bych vše za to vrátit se do těch dnů.

Nelze to však, musím si uvědomit přítomnost, krutou realitu,
kéž bych na to nemyslela, přivítala bych zapomění – senilitu.

Mám Tě ráda, srdce mi puká,
bolí to, duše má prožívá muka.

Jiná však k Tobě náleží,
proč mi na Tobě pořád tak moc záleží?

Nic nejde vymazat, nelze vrátit čas,
musím jen doufat, že šťastná jednou budu zas.

S Tebou nebo bez Tebe,
už nikdy nechci do nebe!!!