Nevracej mi den

Nevracej mi den

Nevracej mi den,
pokud noc právě začala,
neprobouzej náš sen,
ještě jsem ti polibek nedala.
Neodvracej lásku k sobě,
kterou jsem ti přiznala,
neboť láska vzkvétá v době,
kdy hlava myslet přestala.

Nevracej mi den,
noc je stále s námi,
proč přemýšlet nad ránem,
když žijeme s hvězdami?
Neodsuzuj mi radost,
kterou si mi učaroval,
jako nejvzácnější skvost,
který si pro mě schovával.

Nevracej mi den,
když zrovna touhu cítíš,
buď znovu mnou mámen,
vím, že vášní se sytíš.

Lásko, jen nevracej mi světla,
přec ve tmě dobře vidím,
po tvých rtech toužím,
aby se naše těla propletla.
To horko mezi námi znám,
když držíš mě u sebe,
cítím všechna kouzla od tebe
a jako královna si připadám.

Tak nevracej mi den
a drž mě pevně v náručí,
milujme se jen a jen,
však noc už nám to poručí.