Anotace: ...vykouzlená...utopená...
*
*
Sama v tobě. Omámená.
Dřímám tam, kde zapadá mi slunce.
Na rty kreslí rudá henna.
Tvé jméno. Ryzí. Aspoň na dva punce.
Sama v tobě. Uvězněná.
Prsty promnu vlasy každodenních kýčů.
V šarmu muže. Ovíněná.
Na hrudi si nesu zámek bez paklíčů.
Sama v tobě. Polapená.
V bezedné číši. Hledám upřímnost.
Tiše křičím. Jako pěna.
V tobě sama. Zůstanu na věčnost.
*
*
krásně jímavé a navíc řemeslně dobře odvedené.. a miluju poslední sloku! a ty protiklady
04.04.2012 21:11:18 | Boscai
no jo, člověk musí být rozervaný...pak to jde samo... sakryš!!! :)
03.04.2012 21:13:26 | Radhuza
Ono to všechno tak nějak zvráceně krásně bolí. Nemám pravdu? :-))
03.04.2012 22:00:41 | zaba.zuzla
no a pak že to nejde! :o)
myslím že tohle je nejlepší básnička co jsem u tebe četla..
03.04.2012 17:44:02 | hanele m.