Vrať se

Prázdnota,
hluboko v mém nitru ležící,
jediné co po Tobě zbývá.
Leč bouře pocitů, záplava vzpomínek,
dál ve mě dřímá.
Vzbuzují bolest, smutek i stesk.
Snad i špetku nostalgie,
když pozdechnu si, kam zmizel onen lesk.
Lesk všech všedních i nevšedních dnů, s Tebou,
s dívkou z mých snů.
Vrať se, vrať mi to překrásné snění.
Nechci procitnou,
ráno snění nakloněno není.