Prokletá

Hloupá jsem - hledám tě,
byť jsme již skončili.
Však nedovedu zapomenout,
když jsme se loučili.

Trápím se - pro tebe,
jak moc jsi byl můj.
Však zlomili nad námi,
všemocnou hůl.

Pláču si pro sebe do plyšáků,
a v říši snů vzpomínám,
za naše chyby a vztek,
jen tiše umírám.

Hloupá jsem - trápím se,
a nikdo mi nevěří.
Když povědět chci skutečnost,
vyráží slova má ze dveří,
a mě mají už dost.