Noc černou kráskou zdá se být

Noc černou kráskou zdá se být
a bílý bůžek den
v náruč její se spěchá skrýt,
až celý uzarděn

klopýtne o práh obzoru,
pak záblesk šera jen,
než milenci jsou pospolu
a sní svůj lásky sen.

Noc hbitě oba přikryla
pláštěm s výšivkou hvězd
a jenom Luna zpozdilá
bezděčným svědkem jest

harmonického splynutí,
kdy noc je jin, den jang,
pták Touha mávl perutí
a vášeň drží bank...