Můj host
Můj host
Anotace: Verše psát neumím. Rád je čtu. Prezentuji zde básně Jiřího Hrabince. Nádherného člověka, kterého je mi ctí znát čtyřicet let.
PAST POTOPA SVLÉKÁNÍ
Vešel jsem Stoupáš si ve mně Takový je to proces
do tvých zahrad jako povodeň svlékání
voní tu mandloně trosky mých zábran tluču ti na vrata
nevím proč plavou v proudu v dešti
snad tvé oči podřízen síle tvého víru a teprve zadlouho
právě kvetou splývám v tvých vodách se ozvou
vešel jsem jak vyvrácený kmen tvé bosé
a dvířka bez klik v sobě však mířím kroky
za mnou zapadla do vesmíru
ani se neohlédnu
bůhví
jak vysoké zdi
jsou kolem
STOPY V PÍSKU PRŮNIKY ZTRÁTY
Stopami v písku Dlouhá je cesta žlutí Ztrácím tě lásko
verše píšeš přilévám po kapkách medu ztrácím
teskný břeh moře je to ona není to ona tramvaje mi tě kradou
lemuje tvé kroky včely se lačně slétají říkáš mi sbohem
vlna za vlnou ale ty stále nemáš chuť před ohradou
písmena umazává zadržet mi ruku barevných plakátů
zastav se a počkej dlouhá je cesta průniků tak těžce získanou
má smutná lásko ztrácím tě bez náhrady
klopýtám za tebou rozbitý smutkem
cestou marnosti sám k sobě
-ale usmívám se obracím se zády
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk