Zoufání

Z okna se dívám a hledám dech,
který mi kdysi vzal,
vím,ode mne dostal jen výsměch,
přesto mi do snů chodíval.

A teď jen čekám, přijde-li zas,
nepláču - jen zoufale vyčkávám,
až smutek vezme vleklý čas,
však naděje tomu nedávám.

Druhý mě hlídá, na krok nesmím,
do polštáře křičím slova,
v beznaději uvnitř běsním,
dnes i zítra, zas a znova ...