Snad i ráda!

Snad vracela bych se ráda zpět,
víme ale nejlíp sami,
že náš svět se jednoduše nepoved'
a na prosté proč?
nám nedá nikdo odpověď!

Snad ráda, abys dotýkal se opět mé ruky
však aby více hřála
a ty neprovázel mě muky,
nýbrž provedl mě krásou jarní louky!

Snad příště-ráda,
až přestaneš mít strach
usednem k vám před dveře,
ve vzduchu nebude cítit krach
a já setřu Ti ze srdce ten zanešený prach!

Snad jednou a naposled ráda
zasáhnu Tě hlouběji
uslyšíš onu ozvěnu srdce
získáš mě navěky v osudném souboji
až pochopíš, že nelze mít obojí...!